Transformační efekt doteku smrti

Některá z nejslavnějších literárních děl popisují pozitivní účinky, které mohou mít na člověka situace, kdy se ocitl v blízkosti smrti. Rozsáhlý historický epos Vojna a mír od Lva Nikolajeviče Tolstého popisuje příklad existenciálního obratu hlavního hrdiny Pierra Bezuchova od znechucení nesmyslným a prázdným životem v nadšené a smysluplné angažování se pro druhé lidi, které prožije jako důsledek nečekané záchrany od popravy zastřelením ze strany napoleonských vojáků. Podobně jeho povídka Smrt Ivana Iljiče obsahuje podobné poselství, jaké popisují reální lidé onemocnělí rakovinou a které by bylo možné popsat jako osobnostní růst. Emeritní profesor Standfordské univerzity Irwin Yalom, který sám pracoval se skupinami umírajících pacientů, to specifikoval v následujících bodech:

Přeskupení životních hodnot (trivializace trivialit, rozlišení ne/úspěchu od ne/smyslu). Radostné ocenění základních životních věcí (změny ročních období, větru, padajícího listí, uplynulých Vánoc atd.) a současně zesílený prožitek žití v okamžité přítomnosti spíše než odkládání života do důchodu nebo nějakého jiného okamžiku v budoucnosti. Méně obav z mezilidských vztahů, méně strachu z odmítnutí, větší ochota riskovat, pocit osvobození, schopnost nedělat to, co dělat nechtějí, ale současně hlubší komunikace s milovanými lidmi, než tomu bylo před krizí.

Yalom v této souvislosti cituje jednu svoji pacientku, která prošla blízkostí smrti při onemocnění ledvin a která o své osobnostní proměně píše: "První Katka byla rozmazleným děckem. Žila jen tu a tam jednu minutu. Stěžovala si na studené jídlo v jídelně, na nudu při přednáškách z chirurgie pro zdravotní sestry, na nespravedlnost svých rodičů. Cílem jejího života bylo užívat si o víkendech. Budoucnost byla daleko a netrápila ji. Žila jen kvůli malichernostem ... Ale ta druhá Katka - to jsem já teď. Jsem nadšená životem. Podívej se na tu nádhernou oblohu, jak je úžasně modrá! Jdu do zahrady a každá kytka má na sobě takové parádní barvy, že jsem oslněna jejich krásou ... Jednu věc ale vím, že kdybych zůstala tou první Katkou, promarnila bych celý svůj život a nikdy bych se nedozvěděla, jakou opravdovou radostí je žít. Musela jsem pohlédnout do očí smrti, abych dokázala žít."